Nezapadáme v davu – myslíme „tak trochu jinak“

Žárlivost: Strach ze ztráty lásky, strach z lásky

S žárlivostí, v jakékoliv podobě, se setkal snad každý z nás. Ať už se jednalo o tu dětskou, partnerskou či chorobnou. Ač se každá projevuje jinak a reaguje na jiné podněty, spojuje je společný rys: ubližuje vztahu a omezuje druhou osobu. O žárlivosti se říká, že je projevem „pravé lásky“ a že „kdo nežárlí, nemiluje“. To ovšem není až tak úplně pravda.

Žárlivost: Strach ze ztráty lásky, strach z lásky
Podíváme-li se na žárlivost a lásku nezkreslenou optikou, jednoznačně nám z toho vyjde, že tyto dvě emoce se vylučují. Láska je spojována s pozitivními pocity, zatímco žárlivost je zahalena negací, omezováním a v extrémních podobách i omezováním osobní svobody.

Žárlivost patří mezi lidskou emocí, kterou charakterizuje nadměrné ulpívání na určité osobě a zvýšená obava o její ztrátu. Je to tedy široký komplex negativních emocí, depresí, pocitu méněcennosti a hněvu. Říká se, že žárlivost je STRACH ZE ZTRÁTY LÁSKY.

Žárlivost je jinými slovy také úzkost vyplývající z nedostatečného pocitu jistoty týkající se citu milované osoby. Nejčastěji je směřována ke třetí osobě či osobám, které jsou v této souvislosti vnímány jako ohrožující faktory vztahu. Také ale může být cílená k věcem, zvířatům či aktivitám protějšku, který Žárlivost: Strach ze ztráty lásky, strach z láskyvěnuje svůj volný čas i jiným lidem, věcem a zájmům. V důsledku majetnické žárlivosti se žárlivec nedokáže jiným než tímto způsobem vyrovnat s nejistotou. Pro tento druh žárlivosti je typické, že se protějšku snaží nedávat žádný vlastní prostor a je tak velmi omezující. Pokud necháme tyto emocionální projevy zajít moc daleko, udělají v takovém případě žárliví jedinci svým partnerům ze života hotové peklo. Najednou se začnete hlídat co smíte a co nesmíte říct, jak se chovat, s kým se bavit, jakým aktivitám se věnovat, aj…Začnete ztrácet svou přirozenost a žijete pouze v lajnách, které vám předem vaše polovička nalinkovala. Je třeba si uvědomit, že v takové chvíli se z vás stává oběť. Mnozí lidé jsou dokonce ze strachu z dalšího konfliktu ochotni přijmout jakousi patologickou hru na „neprovokuj mě, pak já nebudu mít důvod žárlit“. Jakoby dobrovolně se nechají hlídat, kontrolovat a vést, ale ani to žárlivci nestačí. Na scénu může přijít pak chorobná žárlivost. Pro ni je charakteristické, že vzniká samovolně, bez jakéhokoliv podnětu ze strany partnera. Obsahuje prvky paranoidního bludu a je těžko léčitelná.

Dá se tedy žárlivost léčit?
Ano, dá a dokonce by i měla. Pokud chce člověk eliminovat svou žárlivost, musí se v prvotní chvíli zbavit svého strachu ze ztráty partnera a že nebude milován. Je důležité žárlivci ukázat směr myšlení, ve kterém zapomene na vlastnictví druhého. Musí na něj začít pohlížet jinak než jako na svůj majetek. Upřímně, jedná se o úkol, který je téměř nadlidský. Vhodné je začít léčbu, pokud si žárlivec sám svou indispozici uvědomuje a je aspoň minimálně ochoten s ní začít něco dělat. Teprve potom může být úspěšný. Ale podobně jako u závislostí a v tomto případě se obrňte řádnou dávkou trpělivosti a odolnosti, protože se jedná o běh na dlouhou trať.

Někdy bývá jedinou možnou výhrou útěk. Proto se nebojte a netrapte pocity viny, pokud už je pro vás setrvání ve vztahu se žárlivcem ubíjející. Není vaše vina, že vztah skončil. Máte právo na štěstí, bez podmínek a bez výčitek.

Vojta Dyk v hlavní roli kněze

Vojtěch Dyk zpívá  hlavní roli kněze ve velkolepém uvedení Bernsteinovy Mše: 28. října ve Vídeňském koncertním domě
Vídeň oslaví 100. výročí narození Leonarda Bernsteina unikátním uvedením původní verze jeho muzikálového oratoria Mše (Mass)  s Vojtěchem Dykem v hlavní roli. Výjimečné představení se odehraje ve Vídeňském koncertním domě (Wiener Konzerthaus) v neděli 28. října od 19:30.  Legendární Bernsteinovo dílo v podání ORF Radio-Symphonieorchester Wien, Vojtěcha Dyka coby Celebranta, vídeňských sólistů a sborů  zazní ve velkém sále pouze tento jediný večer.

Vojta Dyk v hlavní roli knězeNabídka zazpívat si Mši ve Vídeňském koncertním domě Vojtěchu Dykovi přišla na základě jeho excelentního výkonu v českém nastudování, které se letos, dva roky po premiéře, vrátilo na jeviště. Skvělá pověst tuzemské inscenace překonala hranice, což nejlépe potvrzuje její kvality  a je uznáním celému tvůrčímu týmu. A reakce hlavního aktéra Vojty Dyka?: „Inu, co bych řekl, snad jen to, že se těším z toho, že je zájem i v mezinárodních vodách za Znojmem a že si vyzkouším pracovat zase s jinými profíky. Jakákoliv příležitost si Mši zahrát je svátkem, nejen hudebním, ale tak nějak lidským. Protože to dílo je opravdu obrovské. Hlavně tedy duchem. Bože dík. Dyk.“

Zatímco ve Vídni bude 28. října k vidění Bernsteinova Mše s přibližně třísetčlenným  ansámblem, v České republice je uváděna speciální komorní verze se stovkou účinkujících. Menší počet zpěváků a hudebníků však nic neubírá na naléhavosti sdělení, pozitivních emocích  a nadšených reakcích, které představení vyvolává. Na dlouhou dobu poslední příležitost prožít u nás Mši „live“ se nabízí 8. prosince v brněnské Hale Rondo, kam lze ještě v předprodeji zakoupit zbývající volné vstupenky. Listopadové koncerty v pražském Foru Karlín jsou vyprodané a s dalšími reprízami se minimálně v příštím roce nepočítá. Producenti projektu Vojtěch Dyk a Josef Buchta aktuálně připravují inscenování Mše ve washingtonském Kennedy Center, kde měla Mass v roce 1971 premiéru a od té doby tam uvedena nebyla.

MŠI v ČR uvádí agentura Mass Dream Production, generálním partnerem projektu je Česká spořitelna. Mediálními partnery jsou: Právo, Novinky.cz, Český rozhlas – Radiožurnál a Harper’s Bazaar.
 
KONTAKTY:
www.bernsteinmass.cz
 

Podzimní výlet na hrad Kost a okolí

Letos si s námi počasí opravdu hraje, ale výjimečně si nikdo nestěžuje. Proč taky? Vždyť je polovina října a teploměr stále ukazuje přes 20 stupňů Celsia. Ti odvážnější z nás se ještě koupou, ti méně odvážní se opalují na zahradě a zbytek vyráží třeba na výlet. No jo, ale kam na výlet? Zkuste se jako my vydat do klidného a podzimem zbarveného Údolí Plakánek nebo na, v českých pohádkách oblíbený, hrad Kost.
 
Pojedete na výlet, VÝBORNĚ! Přece nebudete sedět doma… Ale jakým směrem se vydat? Hrad Kost a přilehlá přírodní rezervace Plakánek se nachází v půvabné krajině Českého ráje, tudíž je možné výlet zkombinovat i s prohlídkou Prachovských skal (proklik) nebo hradem Trosky, Hrubou skálou, Valdštejnem nebo zámkem Sychrov.
 
Podzimní výlet na hrad Kost a okolíGotický hrad KOST, jehož počátky sahají do první poloviny 14. století vlastnil od té doby kdedko: Vartemberkové, Valdštejn, Černínové a mnoho dalších. Od roku 1992 až dodnes je v majetku rodu Kinských. Co ten název “Kost”? Velmi oblíbená, fantaskní historka o tom, že hradním pánům z Kosti se podařilo odvrátit obléhání hradu Janem Žižkou tak, že nechali celé jeho vojsko vyhladovět “na kost” je sice poutavá, ale bohužel nepravdivá. Jan Žižka hrad Kost neobléhal, hnajíce se obléhat nedaleký hrad Trosky, dokonce Kost přehlédl. Mimochodem, Trosky se mu dobýt nepodařilo. Hrad má své jméno odnepaměti. Její první majitel Beneš z Vartemberka si totiž nechával říkat Benesius di Costi, tento přídomek znamená něco jako „pevný, tvrdý, kamenný“. Historka o vzniku jména je sice zábavná, ale chtělo by to nějakou zajímavost, že? Zajímavostí hradu je věž s lichoběžníkovým půdorysem. Což mělo kdysi jednak obraný účel proti nepřátelským salvám z děl, zároveň je ale možné vidět z jednoho místa pod hradem všechny čtyři rohy hradní věže současně! Jste milovníky českých pohádek? Hrad a jeho okolí znáte například z pohádky S čerty nejsou žerty (především hradní kuchyně, okno do vězení) nebo třeba Kouzla králů.
 
Aktuální otevírací doba na Kosti je od středy do neděle v čase 10-16 hodin.

Podzimní výlet na hrad Kost a okolí Romantické Údolí Plakánek je přírodní rezervace lemovaná především borovými lesy, pískovcovými skalami, rybníky a mokřady. Údolí bylo pojmenováno podle rodiny Plakánků, kteří zde za Heřmana Černína v 17. století pálili dřevěné uhlí, a tak bylo často údolí plné kouře – není divu, že procházející lidé slzeli. Odtud možná jméno „Plakánek“. Říká se, že v údolí plakalo mnoho dívek, které opustil jejich milý. Sténali tu a blouznili, nešťastní odsouzenci, kteří byli v kotlině mučeni a popravováni na stinadlech. V Plakánku je také několik pískovcových lomů, ze kterých byl odebírán kámen na stavbu hradu Kost a soboteckého kostela. Opomenout nelze taky rozmanitou faunu (výr velký, krkavec velký, čolek horský, užovka obojková, skokan štíhlý nebo ohrožený druh netopýra vrápenec malý) a floru (kosatec žlutý, upolín nejvyšší, prstnatec májový).
 
Pokud vyrazíte na výlet na Kost, zjistíte, že jakkoliv se budeme snažit, “genia loci” zdaleka nevystihnete. Čistý vzduch, klid, ticho a málo lidí… Barevné listí, rybníky, labutě… Pokud toužíte vypadnout z města nebo třeba jen pořídit hezké fotky, tento výlet je pro Vás dozajista správnou volbou. A když budete mít štěstí, možná zde narazíte i na známého českého vodníka…
 

Jak si doma povídá manželsko-muzikálová dvojice Marie a Jan Křížovi?

Setkali jsme se s muzikálovými herci a zpěváky, ale hlavně manželským párem a rodiči Marií a Janem Křížovými, a nechali tento pár, aby si před námi povídal o Honzově návratu z divadelního angažmá v Německu, o novém muzikálu Vlasy, který v divadle Kalich zkouší Marie, a také o blížící se další roli jejího muže - tentokrát netradičně činoherní!
 
Jak si doma povídá manželsko-muzikálová dvojice Marie a Jan Křížovi?Maruška:Tak Honzíku, mám se Tě prý úvodem zeptat, co, nebo spíše kdo, Ti v Německu při účinkování v Plesu upírů nejvíc chybělo nebo chyběl? (smích)
Honza: Celý ten rok byl hodně náročný po mnoha stránkách, byl to velký tlak a plno nových výzev, ale je pravda, že když jsem nad tím přemýšlel, nejtěžší na tom celém rozhodně bylo, že jsme museli velkou část toho roku jako rodina fungovat na dálku. A to jsme, když jsme se to rozhodli podstoupit, ještě netušili o Tvém těhotenství! Jsem rád, že jsme to zvládli, byla to pro nás velká prověrka. Ale teď ty. První otázka, kterou tu pro Tebe mám, se týká spíš současnosti. Jak si užíváš zkoušení Vlasů v Kalichu? A mají se herečky bát, že se tato profese obtížně časově zvládá, když založíš rodinu?

Maruška: Zkoušení Vlasů jsem si užila, i když to bylo jiné, než dosud. Dělit svůj čas mezi malého a zkoušky bylo náročné, ale naštěstí mám Tebe a maminku, a také dvě skvělé alternace Kačky Steinerovou a Bohatovou, takže jsme to vše zvládli. Myslím, že se herečky nemusí bát. Mít miminko je krásné, a když člověk chce, jde všechno. Práce by něčemu takovému, jako mít dítě, rozhodně neměla stát v cestě.
Hodně Tvých fanoušků by asi zajímalo, jestli je pro Tebe představitelné žít a hrát trvale mimo ČR?
Honza: Pracovně si to představit umím, dělat muzikál v zahraničí je opravdu velmi zajímavá zkušenost. Jazykově je to velká výzva, ale po roce tam věřím, že by se tahle bariéra dala časem úspěšně překonat. Potkal jsem tam lidi z celého světa, kteří měli neprůstřelnou němčinu s téměř dokonalým akcentem. Ale hrát v rodném jazyce je samozřejmě něco, co se dá těžko nahradit. Největší otázkou by bylo, jak bychom to udělali my. Cestovaní s celou rodinou po Německu, Rakousku a Švýcarsku si moc nedokážu představit a fungovat na dálku vím, že už rozhodně nechceme. Takže zatím žádné plány o trvalém přesídlení do Německa nejsou na stole. Teď zas ty. Já se stejně musím ještě vrátit k těm připravovaným Vlasům. Jak se na to vlastně díváš ty? Vlasy jsou muzikál velmi zakotvený ve své době. Je téma míru, války, braní drog, volnomyšlenkářství a všeho toho dnes vůbec ještě aktuální?

Jak si doma povídá manželsko-muzikálová dvojice Marie a Jan Křížovi?Maruška: Myslím, že záleží na úhlu pohledu, co to vlastně znamená „aktuální“. Každý řešíme to, co se nás týká, a pro každého je aktuální něco jiného. A navíc, ty naše “kališácké” Vlasy jsou hodně přiblíženy pohledu dnešní společnosti. Přijď a uvidíš. (smích)
Honzíku můj drahý, teď se trošku odkloníme od divadla a práce. Ráda bych Tě představila jako muže na svém místě, když máme možnost dělat tento zajímavý rozhovor. Řekni nám, jaký postup bys zvolil, kdybys chtěl uvařit svojí milované ženě svíčkovou?
Honza: Asi bych se v první chvíli zeptal, jestli by sis ji radši neuvařila sama, že by to dopadlo líp… Ale pak bych se asi pustil do prohledávání internetu a hledal recept. Myslím, že pokud můžu následovat dobrý recept, je ze mě docela obstojný kuchař. Ale obraťme list. Já Ti musím položit takovou tradiční otázku. Já věřím, že je znám, ale čtenáře by asi zajímalo, jaké jsou tvoje aktuální sny a cíle. Co by Ti udělalo radost v osobním i pracovním životě?

Maruška: Udělalo radost? To je hezký. Tak v osobním životě mám všechno, co si můžu a mohla jsem si kdy přát. Tedy toho nejlepšího muže, fantastického syna a milující přestárlý “štěně”. Tak asi tak. (smích) A pracovně je to teď taky fajn, těším se na každou nově příchozí zkušenost, ať už na prknech divadla, nebo v televizi.

Jak si doma povídá manželsko-muzikálová dvojice Marie a Jan Křížovi?
Když jsme zpět u té práce, myslím, že by ses mohl pochlubit, co Tě čeká? Protože, my jsme na Tebe moc pyšní. Myslím Tvoje činoherní účinkování!
Honza: Kromě návratu prakticky do všech titulů, které jsem v Praze i mimo ni u nás na rok opustil, mě teď čeká zajímavý úkol. Dlouho jsem si to nerozmýšlel, protože takové nabídky se neodmítají. Zahájili jsme před pár dny zkoušení komedie Lady Oskar, která bude mít na prknech Divadla Kalich v Praze premiéru už v listopadu. Ten text je senzačně napsaný a moje role je skvostně napsaný dobrosrdečný blb. Je okouzlující. Celá parta, která se na představení sešla, v čele s Janou Paulovou, která se rozhodla poprvé ujmout i režie, je super. Na zkouškách je velká pohoda a legrace. Už se vážně těším, až tuhle komedii představíme lidem, mají se totiž na co těšit. Takže tolik k tvé otázce. A teď závěrem navrhuji, když už je řeč o Kalichu, který máme oba za svou domovskou scénu, že bys mohla diváky pozvat na všechny muzikály, ve kterých nás tam diváci mohou vidět. Co říkáš?

Maruška: To udělám moc ráda. Milí diváci Divadla Kalich, zvu Vás na krásná muzikálová představení, jako jsou Robin Hood, Osmý světadíl, Pomáda, Tajemství, Srdcový král, Krysař a nově Vlasy.
 
 

O co přišla Tereza Kostková

Již osmým rokem vybírala VIP porota absolutního vítěze soutěže o nejpovedenější CEWE FOTOKNIHU. Na slavnostní vyhlášení v divadle Semafor se sešla porota známých osobností a odborníků např. Tereza Kostková, Patricie Solaříková, Peter Nagy – předseda poroty, Renata Czadernová, Jakub Ludvík, Helena Zeťová, Pavel Šporcl, Kateřina Sedláková či Jakub Vágner. Ti všichni rozhodovali o vítězi prestižní soutěže. V dnešní přetechnizované době je možnost si uložit oblíbené fotky téměř kdekoliv. Na tabletu, v počítači nebo telefonu. Někdy ovšem stačí jedno špatné kliknutí a se snímky je amen. Proto se vyplatí mít své vzpomínky uložené na bezpečném místě, ideálně ve fotoknize, jinak by to nemuselo dopadnout dobře.

O co přišla Tereza Kostková Se smutnou zkušeností se nám svěřil zpěvák Peter Nagy. „Přišel jsem o stovky fotografií kvůli tomu, že mi odešel notebook. Prostě týdny práce! Naučil jsem se nevěřit softwaru a zálohuji na DVD, ale tam také nemám vyhráno,“ říká zdrceně. Jeho nejoblíbenější fotkou stejně zůstává klasický černobílý snímek z dětství. Jako malý chlapec sedí na nočníku a tváří se velmi důležitě. „Už tehdy jsem se uměl vypořádat s aktuálními problémy,“ směje je.
 

Není nad to, když si se svými blízkými můžete v klidu posadit, snímků se dotýkat a vzpomínat na šťastné chvíle. S digitálními snímky se takové kouzlu ztrácí, což potvrzuje i světoznámý houslista Pavel Šporcl. „V dnešní době máme díky digitální technice a úschovně možnost mít tolik fotek, že je obtížné mít k nějakým speciálnější vztah. Velice pečlivě mám uschovaná fota z prvních chvil života mých děti,“ říká s tím, že společně si často fotky prohlíží. Pavel Šporcl už dokonce sám jednu fotoknihu vytvořil – a to ze svatby se svou manželkou Barborou Kodetovou. A při výrobě takové fotoknihy se meze nekladou. Dnes už je tolik variant, že si každý může vybrat podle svého přání.
 
O co přišla Tereza KostkováOvšem najdou se takoví „šikulové“, kteří zničí i analogové fotky. To se stalo herečce a moderátorce Tereze Kostkové. Ta omylem částečně osvítila film z dovolené, kam jela zamlada se svou láskou. „Přítele to tenkrát strašně mrzelo, ale aspoň se ukázalo, že mě má rád a neopustil mě,“ směje se Tereza. Naštěstí s fotoknihou se jí podobná nehoda stát nemůže. Vytváří je pravidelně a její rodině slouží jako takový archiv důležitých událostí. „Dávám je i jako vánoční dárky. Sama si tvořím grafiku a nechala jsem vyrobit i umělecky černobílou. Když si tady všechny knihy prohlížím, jde mně hlavou, že se příští rok do soutěže také přihlásím.“ dodala Tereza Kostková. Každá kniha je totiž originál, vytvořený přesně podle vašich požadavků. A pokud se vám výsledek nebude líbit, máte 100% garanci peněz vrácení peněz při jakékoliv nespokojenosti. 
 
Herečka Patricie Solaříková se už sice pohybuje ve světě technologií jako ryba ve vodě, ale i tak není úplně spokojená. „Je to vlastně věc, která mě nejvíc štve na současné digitální době. Člověk už prostě nevyvolává fotky z dovolených, z Vánoc, všechno je v mobilu nebo počítači. Já si hrozně ráda prohlížím staré fotky a tak mě i napadlo, udělat fotoknihu k 60. výročí od svatby mojí babičce a dědovi průřez jejich životem. Byli nadšeni a dojati a tak jsem měla radost, že se vše povedlo“ říká Patricie. Herečka tak byla jednou z 6 000 000 evropských klientů, kteří se pustili do výroby fotoknihy.
 
To zpěvačka Helena Zeťová nám narovinu prozradila, že většina jejich fotek byla z večírku. Nejhlubší vztah má ale ale ke snímku, který nosila roky u sebe. „Mám fotku s bývalou láskou. Tu jsem nosila v kapse a ani jeden z nás už na ni nejde skoro poznat. Za ty tehdejší roky v kapse dostala zabrat,“ říká. A podle Ing. Pavla Schreibera, předsedy představenstva Fotolabu, právě díky fotoknize vaše nejkrásnější chvíle nikdy nevyblednou. „Je to archivace vzpomínek,“ shrnuje jednoduše nejdůležitější účel fotoknihy.
 
O co přišla Tereza KostkováTo si myslí i Jakub Vágner. Ten si jako věčný dobrodruh a cestovatel nejvíce cení svých snímků s rodinou. A jak nakládá s fotoknihou on? „V rámci dětského dne na Katlově jsem daroval fotoknihu složenou z fotografií z mých expedic několika dětem. Byl to skvělý dárek, který udělá vždy radost. Jsou to vzpomínky, které fotokniha dokáže nádherně ztvárnit a přinést radost.“
 
Slavnostní vyhlášení se konalo v prostorách divadla Semafor. Vítěz celé soutěže Milan Kutina z Litoměřic s fotoknihou šedesátka si odvezl fantastickou hlavní cenu v podobě nového PEUGEOTA 308. Cena pro vítěze v kategorii cestování je také lákavá. Výherce obdržel zájezd pro 2 osoby do Senegalu od EXIM TOURS.   
Letos se o skvělé ceny a prestižní ocenění utkalo 32 finalistů, kteří postoupili do užšího výběru z 2 150 přihlášených účastníků a vybrat opravdu ty nejlepší, bylo pro porotu hodně těžké.
 

Foto: CEWE , https://www.fotolab.cz/cewe-fotokniha.html
 
 

Na co jít do kina – 41. týden

Horké léto se změnilo ve velmi teplý podzim, který láká k podvečerním procházkám. Zkuste je zakončit třeba v kině.


Princezna a dráček
Принцесса и дракон
Rusko, 2018, 76 min.

Režie: Marina Nefedova
 
Princezna Barborka nalezne tajemnou magickou knihu. Díky ní se přenese do říše zázraků, kde se spřátelí s roztomilým dráčkem, se kterým se společně vydají najít kouzelné zrcadlo.


 

První člověk
First Man
USA, 2018, 138 min.

Režie: Damien Chazelle
Hrají: Ryan Gosling, Claire Foy, Jason Clarke, Kyle Chandler, Patrick Fugit, Ciaran Hinds, Ethan Embry, Shea Whigham, Corey Stoll, Pablo Schreiber
 
Před padesáti lety přistál první člověk na Měsíci a pronesl památnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“. Dnes o tom vznikl film, který mapuje nejenom toto dobrodružství, ale i dobu před.

 
Zlý časy v El Royale
Bad Times at the El Royale
USA, 2018
 
Režie: Drew Goddard
Hrají: Jeff Bridges, Cynthia Erivo, Dakota Johnson, Jon Hamm, Cailee Spaeny, Chris Hemsworth

Sedm divných cizinců v hotelu s tajemnou minulostí .............

 
Vilík: Rychle a vesele
Wheely 
Malajsie, 2018

Režie: Yusry Abdul Halim

Příběh lásky a velkého snu dalšího autíčka - Vilíka. Další z klonů animovaných aut, tentokrát z prodkuce Malajsie.




 

Hora
Mountain
Austrálie, 2017, 74 min.

Režie: Jennifer Peedom

Dokument o lidské posedlosti dobývání hor, které pro svoji krásu ovlivňují naše sny a životy.









 

 

Nabucco po jedenácti letech opět v Plzni!

Po jedenácti letech od minulého uvedení se vrací na plzeňské jeviště divácký operní hit, Verdiho Nabucco. Premiéra v režii Tomáše Pilaře a s hudebním nastudováním Norberta Baxy se uskuteční 13. října 2018 ve Velkém divadle. V titulní roli se v alternacích představí Michele Kalmandy, jenž roli Nabucca poprvé ztvárnil již ve 24 letech, Pavel Klečka a Nikolaj Někrasov. V roli Abigail mohou diváci vidět Csillu Boross, Ivanu Šakovou či Ivanu Veberovou.

Nabucco po jedenácti letech opět v Plzni!Opera Nabucco zpracovává biblický námět o utiskovaném židovském národu a babylónském králi Nabuchodonosorovi. Je ale zajímavá i napjatým vztahem rodiče a potomka, zde konkrétně krále Nabucca a jeho dcery, což je téma, které se v dalších Verdiho operách často vyskytuje. „Pro mě jako režiséra bylo podstatné, vedle hlavní dějové linky, i pozadí tohoto příběhu. S diváky budeme trochu detektivové a odhalíme, co vlastně vedlo k velké společenské i rodinné tragédii,“ vysvětluje režisér inscenace Tomáš Pilař a zároveň slibuje efektní podívanou: „Silnou Verdiho operu podpoříme velkolepou scénografií, přičemž využijeme velké historické plastiky, jež nám umožňují scénu zajímavě přesouvat a otevírat.“
Nabucco je Verdiho teprve třetí operou a hned po svém prvním uvedení se stala hitem. I lidé, kteří žánru opery neholdují, znají motiv židovských sborů Leť, myšlenko, na zlatých křídlech (Va, pensiero, sull'ali dorate). „Sbor Židů v této opeře patří k nejkrásnějším sborům celé operní literatury,“ upozorňuje dramaturg opery Zbyněk Brabec a dodává: „Opera Nabucco, stojící na samém začátku Verdiho tvorby, je stále živým a aktuálním hudebním dramatem s hlavní myšlenkou svobody.“

Od premiéry Nabucca prošla Verdiho tvorba strmým vývojem, na jejímž konci stojí dvě geniální shakespearovské opery Otello a Falstaff. V Nabuccovi Verdi přiřkl hlavní roli barytonu, což je pro jeho tvorbu typické, a započal tak pozoruhodnou řadu barytonových rolí (např. Macbeth, Rigoletto, Boccanegra či Jago). „Je známo, že Verdi klade na zpěváky notné požadavky, a o Nabuccovi, ve kterém se Verdi teprve učil pracovat s hlasy, to platí dvojnásob. Naše inscenace bude světově obsazená nejen na premiéře. Hosté jako Michele Kalmandy či Csilla Boross, patřící ke světové špičce v rámci těchto rolí, budou vystupovat v průběhu celé sezóny,“ upozorňuje na výjimečné obsazení režisér Tomáš Pilař.

Nabucco po jedenácti letech opět v Plzni!Michele Kalmandy, představitel titulní role, právě Nabuccem započal svou mezinárodní kariéru a nyní je pro něj tato role více než příznačná. „Je to má první nabídka, abych vystoupil v krásné Plzni, a jsem ohromený všemi pozitivními překvapeními, které toto město i inscenace Nabucca nabízí. Těší mě precizní a přirozená práce, při které nám režisér poskytuje zároveň podporu a svobodu. To vše je doprovázeno opravdu autentickým, italským hudebním nastudováním. Hlasy mých kolegů jsou úžasné a zkoušky jsou nejen zábavné, ale především velmi profesionální. A já jsem rád, že jsem součástí!“ mluví o svém působení v Plzni Michele Kalmandy.
V Plzni byl Nabucco uveden poprvé v roce 1967 pod taktovkou Jiřího Kouta a v režii Ilji Hylase, podruhé pak
v době rekonstrukce Velkého divadla v Komorním divadle v roce 1983 (dirigent Josef Chaloupka, režie Inge Švandová-Koutecká), titulní roli vytvořili František Havelka, Vilém Míšek a Stanislav Kotyza, přičemž diváci dodnes vzpomínají na vřelý projev Oldřicha Wiesera jako Zachariáše. Dosud poslední inscenace Nabucca v Plzni měla premiéru ve Velkém divadle 23. června 2007 v nastudování dirigenta Pavla Šnajdra a v režii Daria Etemadieha.
Opera bude nastudována v italském originále s použitím českých a německých titulků.
Před premiérou proběhne lektorský úvod v 18.30 ve Foyer Vendelína Budila ve Velkém divadle.
Vstupenky můžete zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.
 
Tvůrci a obsazení
 
Hudební nastudování                 Norbert Baxa
Dirigenti                                       Norbert Baxa, Jiří Štrunc
Režie                                             Tomáš Pilař
Scéna a kostýmy                         Aleš Valášek
Světelný design                           Antonín Pfleger
Dramaturgie                                Zbyněk Brabec
Sbormistr                                     Zdeněk Vimr
          
Nabuchodonosor (Nabucco) Michele Kalmandy / Pavel Klečka / Nikolaj Někrasov
Abigail Csilla Boross / Ivana Šaková / Ivana Veberová
Ismael Philippe Castagner / Paolo Lardizzone
Zachariáš, hebrejský velekněz Jan Hnyk / Jevhen Šokalo /František Zahradníček
Fenena, Nabuchodonosorova dcera Becca Conviser / Václava Krejčí Housková / Jana Foff Tetourová
Baalův velekněz Jan Hnyk / Daniel Klánský
Abdall, důstojník Tomáš Kořínek / Hector Manuel Mir
Anna, Zachariášova sestra Hanna Chelberg / Radka Sehnoutková / Adéla Skočilová
 
Premiéra 13. října 2018 ve Velkém divadle
Nejbližší reprízy 18. října a 1. listopadu 2018

Foto: Martina Root

 

Jsem trénovaná, klidně mi ještě nalož!

Život je takový samozvaný fitness. Navštívíte-li ho po delší době, takřka stoprocentně je vaše úsilí na druhý den odměněno bolestí svalů, občas i kloubů a vy mu to vracíte v podobě nadávek – nejrůznějších – všemi možnými jazyky. Avšak čím více makáte a dřete, tím jste připravenější na všechny jeho záludnosti a drobné hříčky. A že je to mrška hravá. Stejně jako při cvičení i v životě je důležité umět si říci „DOST“ a jednoduše odpočívat. Vypnout si hlavu, starosti, dostupná média, vyrazit pryč a naprosto změnit prostředí. Proč? Protože pokud dlouhodobě přetěžujeme již tak extrémně zatížený aparát, nenastane zlepšení, ale FATAL ERROR… Čeká vás důležitý životní krok, rozhodnutí, krok do neznáma…Tak jedině s čistou hlavou, plni síly, srovnaných myšlenek a pozitivním myšlením. Že to neumíte? Omyl. Udělejte první krok k lepšímu životu – odjeďte do přírody, jiné země, na samotu a aspoň na chvíli zapomeňte na všechny starosti. Nový život čeká.

Jsem trénovaná, klidně mi ještě nalož!Ráno vstanete, vesměs s pozitivní náladou jdete do kanceláře a v hlavě klasický to-do list: „projedu maily, odepíšu v určitých prioritách, něco napíšu, zaurguju pár lidí, rozdám úkoly, dám si kávu, týká se mě dneska oběd…“. Takhle je to v pořádku, takhle jste na to zvyklí. TOTO je váš klasický den. Nevíte, co KONKRÉTNĚ vás čeká, ale znáte ráz svých pracovních dní. Bude to zase hukot, ale těšíte se na to. Tak s chutí do toho a půl je hotovo.
Na recepci sedí ta skvělá partička staříků, která vás vždy pochválí, hned ráno i zalaškuje, pobaví, popřeje příjemný den a k výtahu se chystáte už s úsměvem na rtech i na duši. Ano, čeká vás možná trošku náročný den, protože máte dvě témata, důležitá témata, která byste chtěli probrat s nadřízeným. Oba jste však rozumní, jistě se dohodnete…Stejně je to super, když spolu pracují lidi, kteří jsou tak nějak na stejné vlně, rozumí si, aniž by si museli nějak zásadněji cokoliv vysvětlovat. Štěstí, že tolik lidí máte ve svém okolí opravdu mnoho. Nadechnete se, otevřete oči a řeknete si nahlas „JO! JE TO SUPER!“.

Jsem trénovaná, klidně mi ještě nalož!Přijdete do kanceláře a TEĎ to všechno začne! Aniž by vás na to kdokoliv upozornil předem, dnešním dnem se vám začne hroutit domeček z karet. A NAJEDNOU TO LÍTÁ!!! Levá – pravá, přední – zadní, pravej hák – levej hák,...K.O. !!! Když už, tak už…. V tomto gardu se to s vámi táhne další v podstatě dva týdny. Jediná jistota, kterou skutečně máte je ta, že to zase přijde! Jen nevíte odkud, kdy a od koho. A tak jste ve střehu pořád. A je to neuvěřitelně vyčerpávající. Sype se všechno, váš život, život vašich přátel, jejich rodin…všechno.... Myslím si, že jsem již důrazně naznačila celou situaci a náladu. Je na čase přestat se ve svém pidi-vesmíru utápět a podívat se na věc racionálníma očima.

Tak se teď nedaří. No-a-Co? Můžeme sedět v koutě, doma na gauči a litovat se. Tím si ovšem nepomůžeme. Je na čase začít jednat. A nebát se žít, nezakrnět. Tak šup šup, jede se do světa. Už jste si všechny možné eventuality rozmysleli ze všech stran a vymysleli jste jenom to, že jste unavení a potřebujete motor. A pokud jste to nevymysleli, tak jste to vymyslet měli. Balte kufr a jde se ven. Kam? No přeci kamkoliv? S kým? S kýmkoliv, třeba i sám/a, s drahou polovičkou, s milencem/milenkou, kamarády. Prostě nemyslete a jeďte. Ani to nemusí být nijak daleko. Byli jste už v Maďarsku? Na blind? Totálně nepřipravení? Bez znalosti řeči, prostředí, mapy, aj. Je to neuvěřitelná zábava. Po několika hodinách ve vlaku se lehce „picnete troškou bublinek“ a najednou za slovenskými hranicemi zjistíte, že jste opravdu v háji. TÝHLE řeči totiž vážně nerozumíte. Co hůř nejste schopni dle mluvy pomalu ani rozluštit, kde máte vystoupit, netušíte, kde jste…Vteřinu se zamyslíte a zjistíte, že přesně toto jste potřebovali! Začnete se smát a stress jako by vám najednou úplně opustil. Cítíte se lehce. Dovolená začíná!

Jsem trénovaná, klidně mi ještě nalož!Nyní už vás netrápí fakt, že neumíte maďarsky, že si v Budapešti budete muset nějak najít hotel i se k němu dostat. Domluvit se s místními. Teď jste kreativní a vlastně i zábavní. Vidíte najednou barvy ve všech odstínech a všechny jsou krásné. NE! OPRAVDU NEJSTE TOLIK OPILÍ! Jen tak moc SVOBODNÍ. Nikomu nerozumíte a ono je to vlastně super. Žijete a máte nadhled. Ke všemu místní lidé jsou skutečně přátelští a celé město, jako by na vás dýchalo mateřskou láskou. Město je krásné, ale není to pouze jeho zásluhou…Tohle je ta chvíle, kdy víte, co chcete – nechcete a co máte dělat…pousmějete se a jdete si pro ten největší zmrzlinový čokoládový pohár, který byste si doma nikdy nedali – CHUTNÁ SKVĚLE!
Závěrem se tedy nabízí shrnutí: Proč byste měli opustit staré prostředí, když vás čeká těžké a třeba i životní rozhodnutí? Protože ve starých domech vás obvykle příval čerstvého vzduchu nečeká…

Brain (TOTÁLNÍ) storming

Neznám člověka, kterému by se něco podobného nikdy nestalo. Možná je to dlouhodobý stav, možná se jedná o momentální náladu. Každopádně, zřejmě všichni známe ty chvíle, kdy se nám v hlavě honí stovky a tisíce myšlenek najednou. Jedna přes druhou, druhá přes pátou, osmá přes stopadesátou. A my je chceme roztřídit, urovnat a vyřešit. Samozřejmě VŠECHNY najednou a ideálně IHNED. V obchodních a kreativních kruzích je za nejlepší metodu hledání nejvhodnějšího řešení problému či situace, považován brainstorming. Jak by to ale asi vypadalo, kdybychom začali „brainstormovat“ sami se sebou, ve své hlavě, všechny protipóly naší povahy… Zřejmě by to nebylo snadné, zřídka kdy definitivní…Každopádně, legrace by to mohla být neuvěřitelná. No přesvědčte se sami.

Nejdříve bychom si tedy měli říci, co to vlastně ten BRAINSTORMING JE:
Brainstorming je skupinová kreativní technika, jejímž cílem je generování co nejvíce nápadů na dané téma. Jejími základními zásadami jsou: příjemná atmosféra, soustředěnost na kvantitu, žádná kritika, jakékoliv nápady jsou vítány, kombinování a zlepšování již vzniklých nápadů, vzájemná inspirace, rovnost všech účastníků.

Brain (TOTÁLNÍ) stormingA teď, čistě teoreticky. Představte si osazenstvo svojí hlavy. Jak sedí u kulatého stolu (rovnost je rovnost) a snaží se společně nalézt řešení problému. Koho bychom u stolu našli? Nu, je tu jedna alkoholička, která o sobě s oblibou tvrdí, že nemá problém s alkoholem. Naopak, že je pro „nás“ nesmírně důležitá, protože to ONA je jediným nositelem cukru do našeho těla. CUKR = energie = dobrá nálada = síla. Taky je tu výživou posedlá poradkyně, která by nikdy nedovolila, abychom se stravovali jinak než zdravě. Trošku problém, pokud se střetává s požitkářem, který miluje každé jídlo a tučné sýry, salámy, pečivo a sladkosti vnímá jako opravdový smysl spokojeného života. Však žijeme jen jednou, tak proč si to pořádně neužít? Hned vedle je usazená sebekontrolou posedlá pragmatička. Ctí řád, hranice a směrnice, které ráda sama udává – jsou totiž nejfunkčnější. S ní poměrně sympatizuje aktivistka, nenávidějící a potírající bezpráví, lži a nerovnocenné chování. Problém na sebe nenechá dlouho čekat, jestliže se do diskuze zapojí i rozverné děvčátko, které miluje barvy, veselí, drobné rošťárny a hry. Tomu všemu přihlíží i princezna – éterická bytost jejímž snem je nalézt svého vysněného prince, který se o ni postará a nechá ji i zcela beztrestně lenošit. Což ovšem nikdy nedovolí válečnice. Ta, která se o sebe za každé situace chce postarat sama. Sama si vše vybojuje, domluví a zařídí – ta samostatná a odhodlaná… Jmenovky jsou rozdány, hosté usazeni…může začít diskuze. Tématem dnešní porady je: JAK SI EFEKTIVNĚ ZABALIT NA DOVOLENOU.

Pro potřeby autenticity situace už nebudeme jednotlivé osobnosti pojmenovávat. Záměrem je namodelovat reálnou situaci, která probíhá v naší hlavě ve své ryzí síle a emocionalitě.

Je odpoledne a už se pomalu začínám zaobírat otázkou, co si vlastně s sebou zabalím. Odjíždím na čtyřdenní dovolenou. Času mám ještě dost, nejsem blázen, nevezmu si s sebou půlku šatníku, s krátkodobým cestováním mám zkušenosti, to bude hračka…Ale mám trošku obavy, abych přeci jenom na něco nezapomněla. Jdu si pro kufr. Ten naštěstí vím, kde je, protože ho vždy dávám na stejné místo. Otevírám kufr, prohlédnu si jeho jemně poškrábanou skořepinu, která mě trošku trápí (Však jsem opatrná, kde se mohl až takhle poškrábat? Jiný nechci, mám ho ráda, nerada měním věci, které jsou funkční a MOJE – zvykli jsme si na sebe.). No nic…vytrhávám sebe samu z přemýšlení nad porušením skořepiny a uvažuju. Je podzim, babí léto. Brain (TOTÁLNÍ) stormingCo si vezmu s sebou. Určitě nesmím zapomenout na žehličku na vlasy. Co kdybych chtěla být krásná. Je dovolená! To se vždycky hodí vypadat jako člověk. A fén? Budu ho potřebovat? Ze špatně upravených vlasů chytám lehkou neurózu, to bych sama se sebou nevydržela ani náhodou! Ale kam ho dám? Kufr, batoh? Beru i batoh? No…asi ano…SUPER! Tím pádem si můžu vzít i více variací bot! Do jakých barev se budu ladit? Černá, růžová, bílá…pár modelů už mám v hlavě…v čem pojedu? Tepláky! Rozhodně tepláky! Cestování je o pohodlí, krásná můžu být až pak! Pojedu dlouho vlakem a to „smrdí“ drinkem… vínko, prosecco….nějak se určitě zabavím. Byla by škoda neudělat si hezkou již cestu a bůh ví, co budu jíst. No jo, co já budu jíst? Na snídani bude moc brzo, co ve vlaku? Vaří tam? Jak dochucují? Určitě ti blázni přidávají dochucovadla všech druhů, a to by mi mohlo utrhnout břicho…. No jo! Ale hřích chutná nejlépe! Jak já doufám, že budou mít v nabídce dortíčky, pak si to budu moct omluvit…a, nebo bych si s sebou mohla stylově udělat degustační svačinku, salámky, ovoce, sýry, čerstvé pečivo… Když už hřešit tak aspoň polozdravě. Jsem přeci snad schopná si udělat jídlo na cesty sama…Zvládne to i mongolský pastevec, tak já to zvládnu taky. Ale! Kdy naposledy jsem nechala někoho, aby o mě pečoval a já se nemusela o nic starat? Je dovolená, to stojí za hřích. No jo, dovolená. Sakra já mám dovolenou! Veškerá práce bude stát! Kdo to za mě udělá? Nikdo a i kdyby, tak nikdo tak dobře jako já. Jedu jenom na čtyři dny, to by snad nemusel spadnout svět. NE! Ne ne ne ne ne! Nemůžu nic nechat náhodě! Určitě si s sebou zabalím i počítač. Byla bych nervózní, kdybych ho neměla u sebe a nemohla aspoň jednou denně kontrolovat e-maily. Dobře, elektronika, boty, barvy, šminky už máme vyřešené, outfity vesměs držím v hlavě….

Brain (TOTÁLNÍ) stormingCo od dovolené očekávám? Budu aktivní? Budu chodit? Budu odpočívat? Chci si číst knihu nebo poznávat? Určitě budu vysedávat po kavárnách. Miluju kávu…Hmmm a k tomu sklenička nějakého dobrého pití…musí mi to slušet…takže ano i kufr i plný batoh…achjo, to zase bude těžké. Ale co? Tak snad nejsem žádný máslo, odnesu si to sama. Kufr má kolečka, batoh je dobře ušitý, tu chvilku to vydržím. Určitě je lepší, když s sebou budu mít více věcí, než aby mi něco chybělo. Ale zase se říká, že co nemám, to nepotřebuju – pravda, ale já opravdu nejsem člověk, který by to podcenil. Musím si nalít skleničku, tohle balení začíná být trošku náročné a já se odmítám stresovat. Achjo, kéž by tu byl někdo se mnou, kdo by to za mě zabalil. Tak, abych byla spokojená. Ne, nikdo takový není! Ale kdyby byl! Jak by byl ten svět snazší, jak by se mi hnedka lépe dýchalo! Ale co, víno je supr, jeho plná lahodná chuť, no nemám se vůbec špatně.

Jsem chudák! Jakej já jsem chudák, nemám co na sebe, nemám to s čím kombinovat. Jsem líná, už ani nikam nedojdu, abych si koupila něco nového nebo vhodného….hlavně si nesmím zapomenout zabalit ráno kosmetiku, laku na vlasy mám dost, určitě to chce minimálně jedny šaty – co kdyby náhodou. Léky…léky taky chci, radši je tam hodím hned, znám se, zapomenu a pak je budu potřebovat.
Vyčůrat, pomodlit a spát…Co to blábolím?! Připravím si věci na ráno, ještě ty kozačky, časopisy do vlaku, které si chci přečíst už dlouho, zásobu alkoholu, sváču a hlavně budík! Jedu v sedm… radši vstanu v pět. Než si dám kávu, cigaretu, umeju si vlasy, nalíčím se, dobalím…už teď zase nestíhám! Dobře, budíků si nastavím deset – po dvou minutách – pro jistotu…Inu, svět je malý, ale o náhody v něm není nouze…Ještě HUDBU do iPodu! Tu taky potřebuju…

Kartáček, vlasy, nohy, oči, zuby, kalhoty, perleťové boty, avokádo, vesta, culík, cestování, workoholismus, anarchie, dovolená… jde mi z toho hlava kolem… jsem unavená, ráno vstávám…
DOBROU NOC všichni oponenti, jsem zvědavá, komu ráno vynadáme – na co zapomeneme. Jedno vím jistě, tohle se nedá vydržet, někdo to slízne…Co kdybychom nerozpouštěli toto zasedání a naopak otevřeli další…Sázky na to, kdo to zítra schytá?

MUZIKÁLOVÁ KOMEDIE, VE KTERÉ KAŽDÝ MŮŽE MILOVAT KOHO CHCE! KDYŽ MU TO VLÁDCI DOVOLÍ...

Ve dnech 4. a 5. října se uskutečnila v divadle Hybernia slavnostní předpremiéra a premiéra muzikálové komedie Doktor Ox. Libreto a režie tohoto původního českého muzikálu, který je inspirován povídkou Julese Vernea, je dílem zkušeného scenáristy a režiséra Zdeňka Zelenky, autorem hudby je uznávaný skladatel Jiří Škorpík, texty napsal renomovaný textař Boris Pralovszký, autorem zcela originálně pojaté choreografie je Ivana Hannichová.

MUZIKÁLOVÁ KOMEDIE, VE KTERÉ KAŽDÝ MŮŽE MILOVAT KOHO CHCE! KDYŽ MU TO VLÁDCI DOVOLÍ... Režisér Zdeněk Zelenka nám ke vzniku muzikálu řekl: Na motiv Vytvořil jsem zcela nový, originální, původní příběh, ve kterém jsem nechal milovníka svobody, žen, vína a života vůbec, tedy francouzského mladíka Sebastiana, narazit na mocichtivého psychopata Doktora Oxe, údajně světoobčana a věhlasného vědce, ve skutečnosti ovšem velkého podvodníka a zločince. Tenhle odporný padouch má v životě jediný cíl - prostřednictvím svého vynálezu ovládnout masově myšlení obyvatel, a to nejen v malém městečku Quiquendon, ale postupně v celé Evropě, v celém světě! V místy až velmi napínavém příběhu o zločinném doktoru Oxovi tedy nejde o nic míň než o touhu jedince masově ovládat lidskou mysl. Že vám to v současné době médií přijde docela aktuální? I proto tento muzikál vznikl…
 
Diváci předpremiéry měli možnost vidět v titulní roli doktora Oxe excelentního Jiřího Korna, kterému režisér Zdeněk Zelenka psal tuto roli přímo na tělo a opravdu bylo vidět, že mu role zločinného doktora sedla. Jiří Korn dal roli doktora Oxe nádech starého bodrého strýce, kterého si v první fázi představení velice oblíbíte, a proto je pak pro vás těžké spatřit ho na konci příběhu v pravém světle, kdy se projeví jako odporný zločinec. Ano, je to přímo prototyp psychopata, kteří se po staletí snaží ovládat myšlení lidí a hnát je tak buď na válečná jatka nebo do plynových komor.
 
 S hraním padouchů má Jiří Korn již své zkušenosti:“ Thénardier v Bídnících, Ingeneer v Miss Saigon, Horácio v Limonádovém Joeovi, Ghort v Missi, Herodes v Jesus Christ Superstar, Arturo Mendoza v Carmen, Zoser v Aidě. Danglar v Hrabě Monte Christo. Mohl bych dál pokračovat, ale není třeba. Je to celkem snadné. Naučíte se daný text a pak jej musíte reprodukovat tak, aby vám divák uvěřil. Jestli se mi role doktora OXE  (Samuel Perin Salvatore di Moretti, Vittorio, Charles, Nikola, Helmut Blecket) povedla, nevím. To se musíte zeptat těch, co představení viděli. Jinak se mi zpívalo a hrálo báječně, ale byl jsem rád, když už byl konec. Jak se říká, konec dobrý, všechno dobré.“ 
 
Naprosto rovnocenný výkon podal v den premiéry Martin Pošta. Oba pánové jsou již muzikálovými bardy a ač každý pojal svou roli logicky po svém, nadšeni budete z obou výkonů. Režisér si dal opravdu záležet na tom, aby alternace byly vyrovnané. Skvělý výkon předvedli v roli Sebastiana Petr Ryšavý i Peter Pecha. Roli starostky Elen La Place ztvárnila ve čtvrtek Kateřina Brožová, která překvapila jistým zpěvem a komediálním pojetím své role.

MUZIKÁLOVÁ KOMEDIE, VE KTERÉ KAŽDÝ MŮŽE MILOVAT KOHO CHCE! KDYŽ MU TO VLÁDCI DOVOLÍ...
A co Kateřinu Brožovou zaujalo na její roli starostky? „Celá hra je o určité manipulaci s lidmi, myslím, že je to zajímavé téma. Moje role starostky je vlastně jednou z těch manipulativních osob, které se moc vymkne z ruky. Doktor Ox je muzikálová komedie s lehkou nadsázkou, a i když vyústí v nečekaný a svým způsobem i smutný konec, je dobře stravitelná pro všechny generace, a to je to, co se mi na ní líbí.“
 

Premiéru v této roli odehrála Dita Hořínková, která svoje herecké a komediální kvality potvrdila už mnohokrát, naposledy v Zelenkově muzikálu Mefisto a nebylo tedy divu, že i tuto roli napsal Zdeněk Zelenka přímo pro ni.  Autoři vsadili kromě muzikálových stálic jako je Tomáš Trapl, Zbyněk Fric, Jiří Zonyga, David Uličník nebo Renáta Podlipská i na mladé a velmi talentované umělce, kteří si celé představení náležitě užívají a mezi nimiž nechybí Ivana Korolová, Petra Vraspírová, Anna Slováčková, Lukáš Randák, Ondřej Bábor, Ladislav Korbel nebo Tomáš Smička, který se na představení podílel i jako asistent choreografie. Spolu s choreografkou Ivanou Hannichovou připravili velmi nápaditá, neotřelá a kreativní taneční čísla.

Doktor Ox je jednoznačně muzikál, při kterém se nejen pobavíte, ale také oceníte skvělé výkony všech účinkujících, o čemž svědčily i nadšené reakce diváků předpremiéry i premiéry, kteří umělce odměnili bouřlivým potleskem i standig ovation.
 
Krátce, ale jasně se k muzikálu vyjádřil výkonný producent a ředitel Divadla Hybernia Michal Mückstein: „Doktor Ox je naprosto pro každého. Mohou na něj přijít klidně děti, mladí lidé i senioři.“

MUZIKÁLOVÁ KOMEDIE, VE KTERÉ KAŽDÝ MŮŽE MILOVAT KOHO CHCE! KDYŽ MU TO VLÁDCI DOVOLÍ...
Slavnostní premiéru si nenechala ujít spousta známých osobností, mezi nimiž nechyběl předseda vlády Andrej Babiš, slovenský velvyslane Peter Weis, z hereckých a pěveckých osobností Jiřina Bohdalová, Petr Kolář, Andrej Hryc, Roman Štolpa,  Roman Vojtek, Milan Peroutka, Lucie Černíková, Michal Nesvadba, Dáda Patrasová, Vilém Čok, Jan Hrušínský, Radim Šváb   Monika Sommerová, Jiří Dědeček,  režiséři Jiří Adamec a Jiří Svoboda.


Foto: archiv Divadla Hybernia
 

Hanka Kynychová vzkazuje ženám: nebojte se mít čas jen pro sebe! Nový motivační diář pro rok 2019 je tu!

Hanka Kynychová vzkazuje ženám: nebojte se mít čas jen pro sebe! Nový motivační diář pro rok 2019 je tu!Hanka Kynychová s rozhodla motivovat české ženy k tomu, aby se nestyděly plánovat si čas jen pro sebe a vydala motivační diář pro rok 2019. Prostřednictvím svého diáře se snaží ženám sdělit, že je normální chodit cvičit, vařit si krabičky do práce a starat se o sebe, aniž by si vyčítaly, že hodinu, kterou strávily ve fitku, nevěnovaly svým dětem nebo partnerovi. Ne nadarmo se totiž říká, že šťastná a spokojená máma je dobrá máma. A aby žena byla šťastná a spokojená, potřebuje také trochu toho času jen pro sebe.

„Vydala jsem už tři knížky o zdravém životním stylu, ale říkala jsem si, že těžko budou ženy knížky tahat denně se sebou v kabelce. Tak jsem se rozhodla jim sestavit diář, kde mají na každý týden nějaký tip a na každý měsíc sadu cviků a podrobně rozebírám jednotlivá témata patřící do zdravého životního stylu a můžeme tak spolu být celý rok,“ vysvětila přední česká cvičitelka důvody, proč se rozhodla diář vydat. A nemá snad strach, že by o něj nebyl zájem, protože doba přeje elektronickým diářům v mobilu? „Já jsem člověk, který potřebuje jasně a srozumitelně vidět, co ho další den čeká, proto potřebuji papírový diář. Myslím si, že svoje cíle splníme pouze, pokud je jasně uvidíme před sebou, a to jde v elektronickém diáři na displeji malého mobilu velmi obtížně. Navíc jsem diář psala proto, aby mě ženy měly stále u sebe, abych je denně motivovala. Mobil se může vybít, ale diář budou mít v kabelce stále,“ neřeší obavy z technického pokroku Kynychová. A dělá dobře. Jak se na křtu ukázalo, papírové diáře jsou stále v kurzu!
Za kmotry si Hanka vybrala ženy, které nejen perfektně vypadají, ale také sportují a svůj čas si umějí plánovat.
Moderátorka Hanka Heřmánková je vyznavačkou papírových diářů a diář Hanky Kynychové jí zaujal svým vzhledem. „Diáři přeji velký dotisk před koncem roku a ať se líbí,“ popřála jako správná kmotra bývalá televizní hlasatelka.

To olympijská vítězka Kateřina Neumannová se několik let přemlouvala k elektronickému diáři a technika jí sice nakonec zaujala, ale i nadále si zapisuje poznámky do svého koženého diáře, například sportovní aktivity svojí dcery. Píše si do svých diářů i svoje sportovní aktivity nebo na ně nezbývá už tolik času? „Snažím se sportovat, když mám více práce, tak samozřejmě tolik času není, ale snažím se. Ale určitě se nesnažím tolik jako Hanka,“ vysvětlila s úsměvem přední česká sportovkyně.  Diáři pak popřála, aby všechny ženy, které jej budou mít v kabelce, se alespoň ob den řídily Hančinými radami.

Hanka Kynychová vzkazuje ženám: nebojte se mít čas jen pro sebe! Nový motivační diář pro rok 2019 je tu!
Jitka Sedláčková není příznivcem plánování, ale je prý příznivcem organizování. „Miluji papírové diáře, jsem spisovatelka, miluji i svoje plnící pero. Právě proto si myslím, že budu milovat i tento diář Hanky Kynychové,“ sdělila známá herečka. V diáři jí pak zaujala konkrétní fotka Lenky Hatašové, která není příliš cvičební, ale spíše motivační Ptala se tak Hanky, o jaké že jde cvičení? „Protože je fotka lehce odvážná, řekla bych že se jedná vaginální cvičení,“ hádala vtipně Sedláčková. Hanka Kynychová potvrdila, že pokud chcete sedět s rovnými zády, tak i svaly pánevního dna musíte zapojit, ale že se opravdu nejedná o cvičební fotku, ale o fotku, která má ženy motivovat. Křest se tak nesl v opravdu přátelském duchu.





Hanka Kynychová vzkazuje ženám: nebojte se mít čas jen pro sebe! Nový motivační diář pro rok 2019 je tu!Herečka Vlastina Svátková je také milovnicí papírových diářů. „Diář nosím stále při sobě a nevycházím bez něj ven, když omylem zapomenu diář a nemám jej u sebe a někdo mi volá, zda mám tehdy a tehdy volno, tak jsem nervózní, protože nevím, zda mohu. Diář mi tak pomáhá zaznamenávat informace, které neumím udržet v hlavě. Elektronický diář vůbec nemám. Takže tento diář je přesně věc pro mě,“ sdělila trojnásobná maminka, která nebyla kmotrou diáře náhodou. Připravuje vydání svojí knižní prvotiny a s Hankou si tak přislíbily vzájemnou podporu při svých literárních počinech.

Patricie Solaříková se svěřila, že je dinosaurus, protože si zapisuje do papírových diářů a elektronické diáře jí minuly. Patricie výrazně zhubla a vypadá skvěle. Je to snad tím, že si plánuje svůj čas na cvičení? „V létě jsem cvičení trochu flákala, ale zima je pro mě ideálním obdobím na cvičení, dokážu ho udržet ve větší pravidelnosti. Takže se těším na pravidelné cvičení,“ svěřila se herečka známá ze seriálu Ulice, kterou prý v diáři zaujaly hlavně Hančiny týdenní tipy. Vysekla pak Hance poklonu plnou krásných a pravdivých slov: „Chtěla bych Hance poděkovat za to, že takovou věc vůbec vytvořila. V dnešní době sociálních sítí, kde se všichni tváří, že je všechno krásné, je důležité lidi zdravě motivovat.“

Celým křtem provedl moderátor Karel Voříšek, který stejně jako přítomné kmotry sdělil, že stále vlastní papírový diář, do kterého si rád zapisuje.
Hanka Kynychová se v rámci propagace svého diáře rozjede i za svými fanynkami po republice. Čekají jí besedy a autogramiády 5. 11. v Ostravě a 9. 11. v Brně.

Diář vydalo nakladatelství CPress ve společnosti Albatros Media.

Foto: KF Production
 

Prodáváme nevěstu na Malé scéně DJKT

Divadlo J. K. Tyla přináší další inscenaci pro nejmenší diváky, 6. října 2018 od 17.00 bude mít premiéru komorní zpracování slavné Smetanovy opery s názvem Prodáváme nevěstu. V této verzi budou zachována nejvýznamnější hudební čísla, ale inscenace bude zkrácena na délku vhodnou pro dětského diváka. V hlavních rolích Mařenky a Jeníka se představí Radka Sehnoutková v alternaci s Ivanou Veberovou a Daniel Matoušek nebo Jakub Turek.

Prodaná nevěsta, jedna z nejvýznamnějších oper, patří ke klenotům české operní kultury. Premiéru měla v roce 1866 a od té doby se pravidelně objevuje na českých Prodáváme nevěstu na Malé scéně DJKTjevištích. Děj se točí kolem Mařenky, o jejíž ruku se uchází Jeník, rodiče Mařenky však již svou dceru zaslíbili jinému mládenci. Jen Jeníkova chytrost a neohroženost přispěje ke zdárnému konci opery, v níž „dobrá věc se podařila a věrná láska zvítězila“. „Chceme operu Prodaná nevěsta přiblížit dětskému publiku a přáli bychom si, aby v ní nalezlo zalíbení. Budeme respektovat původní děj, ale vynecháme zde některé role, protože celé představení potřebujeme zkrátit na délku únosnou pro dětského diváka,“ vysvětluje dramaturg opery Zbyněk Brabec.

Nesmrtelný příběh z české vesnice režijně připravuje Jakub Hliněnský, pro plzeňského diváka známý jako operní a operetní sólista a asistent režie, jenž se spolupodílí na řadě projektů pro mládež. „Po Papagenovi v kouzelném lese mi bylo svěřeno další představení pro malé diváky. Jakožto relativně začínající režisér mám rád výzvy a tou určitě je zkrácená verze naší nejznámější opery Bedřicha Smetany. Inscenace Prodáváme nevěstu je určená převážně pro dětského diváka, kterého bychom rádi okouzlili a seznámili s operním žánrem. Doufáme, že si tak děti vybudují k divadlu kladný vztah. Já pracuji na těchto představeních rád, protože člověk musí být stále ve střehu a musí připravovat inscenaci s maximální pečlivostí, aby udržel pozornost malého diváka,“ popisuje svou práci na nové inscenaci režisér Jakub Hliněnský. Malebný ráz inscenace podtrhne scéna Lukáše Kuchinky a kostýmy Lenky Poláškové, inspirované dobovými lidovými kroji.

Vstupenky můžete zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.
 
Tvůrci a obsazení
 
Hudební nastudování a dirigent                         Josef Kurfiřt
Režie                                                                      Jakub Hliněnský
Scéna                                                                     Lukáš Kuchinka
Kostýmy                                                                 Lenka PoláškováProdáváme nevěstu na Malé scéně DJKT
Dramaturgie                                                          Zbyněk Brabec
Hudební příprava                                                  Maxim Averkiev, Martin Marek
 
Krušina, sedlák                                                      Daniel Kfelíř / Dalibor Tolaš
Ludmila, jeho žena                                                Ivana Klimentová / Ivana Šaková
Mařenka, jejich dcera                                            Radka Sehnoutková / Ivana Veberová
Mícha, gruntovník                                                  Roman Dušek / Pavel Horáček                                     
Háta, jeho žena                                                      Jana Foff Tetourová / Barbora Jindrová
Vašek, jejich syn                                                     Tomáš Kořínek / Martin Švimberský
Jeník, Míchův syn z prvního manželství               Daniel Matoušek / Jakub Turek
Kecal, vesnický dohazovač                                    Josef Kovačič / Jevhen Šokalo
 
 
Premiéra 6. října 2018 od 17.00 na Malé scéně DJKT
Nejbližší reprízy 7., 27. října a 4., 14., 24. listopadu 2018

Foto: Martina Root
 

Bije mě, vydírá mě...ale já mu to stejně odpustím, protože on za to nemůže...

Zlomeniny, podlitiny, potraty, trvalá poškození zdraví… Je bohužel smutnou skutečností, že rok, co rok musí Policie ČR řešit stovky nahlášených případů domácího násilí, jejichž důsledkem může být až doživotní psychická újma – o fyzických následcích nemluvě.

Nutno podotknout, že není přímo závislé na materiálním zázemí rodiny, vzdělání obou partnerů, či na jejich profesi nebo dokonce víře. Vždy se jedná o individuální případ každého jednotlivce – agresora, jehož psychika je v důsledku určitých vlivů narušena. Někteří si vybíjí na obětech své momentální emocionální rozpoložení, jiní mohou být ovlivněni alkoholem či jinými omamnými látkami, které v nich probouzí násilnické sklony. Hromosvodem pak bývá životní partner.

Bije mě, vydírá mě...ale já mu to stejně odpustím, protože on za to nemůže...Domácí násilí je definováno jako „fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí a tím skrytě mimo kontrolu veřejnosti, inzerenta násilných incidentů se stupňuje a vede ke ztrátě schopností včas tyto incidenty zastavit a efektivně vyřešit narušený vztah“.

Formy domácího násilí mohou být různorodé: psychické, ekonomické, fyzické, sociální nebo sexuální. Pachatelé tohoto činu si většinou nezvolí pouze jednu z uvedených forem, ale jejich kombinaci. Proč? Protože jedině tak fungují „spolehlivě“ a oběť se bojí tento trestný čin nahlásit, neb je určitou formou na „svém tyranovi“ závislá.

Formy domácího násilí:
Psychické: projevuje se především slovním a citovým týráním, typické jsou v tomto případě i různé druhy zesměšňování, osočování, ponižování a obviňování nejen doma, ale i na veřejnosti, kontrolování, pronásledování, abnormální žárlení. Nezřídka kdy patří mezi prostředky nátlaku i buzení v noci – odpírání spánku a výslechy. Dalším znakem psychického týrání je i to, že násilník si vynucuje podřízenost oběti a poslušnost.
Fyzické: sem řadíme nejrůznější způsoby ubližování, mezi které mimo jiné patří: strkání, bití pěstmi, fackování, pálení, kopání, tahání za vlasy, smýkání, ohrožování zbraní, házení předměty, přesunutá agrese proti věcem nebo dokonce i proti oblíbenému domácímu mazlíčkovi.
Ekonomické: v tomto případě je oběti zamezeno disponování finančními prostředky nebo je i jakkoliv legálně získat. V takovou chvíli by se totiž mohla stát zcela nezávislou na pachateli a snadno od něj odejít.
Sexuální: sem se řadí veškeré sexuální počiny, ke kterým je oběť donucena. Oběť podstupuje tyto akty nedobrovolně, s nechutí a častokrát i pod pohrůžkou či skutečným násilím.
Sociální: agresor se v tomto případě snaží svou oběť izolovat, zakazuje jí styk s rodinou, přáteli, pomlouvá ji v nejužším i nejširším okolí, blokuje jí telefon, zamyká ji doma.

Bije mě, vydírá mě...ale já mu to stejně odpustím, protože on za to nemůže...Domácí násilí v praxi:
Oběti spojuje častokrát to, že si svůj problém nepřipouští a omlouvají osobu, která na ně násilí aplikuje. Motivy mohou být: strach, stud, či obranný mechanismus, v důsledku, kterého se s touto nepříjemnou realitou srovnávají. Omlouvají ho a opakovaně mu odpouští. Třeba jsou na něm ekonomicky a sociálně závislé. Nemají kam jít a z čeho žít. Je jim opakovaně podsouváno, že bez dané osoby nejsou schopné se o sebe postarat. Vždyť „on je přeci ten, který se stará o rodinu a domácnost, nosí domu peníze, díky němu jíme, děti mohou mít školní pomůcky a být oblékané…“

Mezi projevy domácího násilí se řadí:
Důkazy o sexuálním násilí
Časté návštěvy u lékaře
Zranění na několika místech – často také na prsou a v oblasti břicha
Potíže s trávicím traktem a žaludkem
Deprese, úzkostlivost, sebevražedné myšlenky
Porucha příjmu potravy – anorexie, bulimie, záchvatové přejídání
Sebezničující reakce oběti jako je popírání viny útočníka (týraná žena vyviňuje partnera a omlouvá jeho agresivní chování vnějšími okolnostmi, jeho nezaměstnaností, alkoholismem, nemocí, aj…)
Popírání viktimizace (žena pro svá zranění uvádí nepravé důvody, mohou se objevit zvláštnosti např. amnézie, necitlivost na bolest, aj…)
Minimalizace následků (žena bagatelizuje svá zranění, zlehčuje intenzitu i nebezpečnost útoku, nevnímá vážnost zranění, aj…)
Takto vypadá domácí násilí v jeho nejzákladnější podobě. Přesto je důležité, abychom byli vnímaví ke svému okolí, protože násilníci jsou stále rafinovanější a odhalení těchto činů je čím dál tím náročnější.

Máte-li podezření, že se někdo z vašich blízkých stal obětí domácího násilí, pomozte mu. Přesvědčte ho, aby vyhledal policii a odbornou pomoc, která se postará o minimalizaci psychických následků tyranie – sami to častokrát nedokáží a vy jim tím můžete zachránit i život.
 
 

POZOR! ZMĚNY na silnici!

Od pondělí 1.10.2018 se mění některé, dosud zažité, principy pro české motoristy a nutno podotknout, že tentokrát jsou to změny většinou pozitivní. No posuďte sami:

POZOR! ZMĚNY na silnici!Povinná výbava
Vyhláška o povinné výbavě konečně reaguje na současné trendy u nových vozidel a přizpůsobuje jim povinnou výbavu. Obecně lze říci, že ve vozidle zůstávají už pouze věci skutečně nezbytné pro bezpečí posádky.


 
Nově tedy nemusíte mít ve vozidle:
Náhradní kolo - Rezervu (v případě, že váš vůz může být vybaven sadou na opravu pneumatik nebo máte zaplacenou asistenční službu). Současně s rezervou samozřejmě nemusíte mít ani zvedák a klíč na kola
Náhradní pojistky
Náhradní žárovky
 
POZOR! ZMĚNY na silnici!Výbava autolékárničky
„Po domluvě s ministerstvem zdravotnictví jsme se rozhodli, že pro první pomoc postačí lékárnička bez roušky nebo náplastí s polštářkem a už ji nebude nutné měnit kvůli expiraci.“ vysvětlil ministr dopravy Dan Ťok.
 
Nově tedy nemusíte mít ve vozidle:
Trojcípí šátek
Náplast s polštářkem
                                                      Plastová rouška
                                                       Leták s návodem
Záchranářská ulička
Zde dochází ke sjednocení se zbytkem Evropy. Ulička se pro integrovaný záchranný systém tvoří mezi levým - nejrychlejším pruhem a středním případně pravým pruhem. Do této uličky smějí vjíždět pouze vozidla s předností v jízdě. Ostatním při porušení tohoto nařízení hrozí pokuta až 2.500 korun.
 
Stáčení tachometrů
První reálný krok proti stáčení odometrů (hodnoty ujetých kilometrů) je zde:
  • Každý, kdo nelegálně stočí tachometr (upraví počet kilometrů) se vystavuje sankci do výše 500.000 Kč.
  • Pokud se tato činnost děje legálně (výměna přístroje) musí být o tomto úkonu vyhotoven protokol a ten následně předán majiteli vozidla. Pokud se tak nestane, hrozí pokuta do výše 50.000 Kč
  • Je dobré upozornit na stále platné nařízení, že pokud je při kontrole STK zjištěn rozdílný stav km tak za tuto skutečnost odpovídá majitel vozu a hrozí mu až vyřazení vozidla z provozu.

POZOR! ZMĚNY na silnici!STK a Emise
  • Nově si mohou žádat o zřízení linky technické kontroly i autoservisy.
  • Současně s tím přibývá i kontrol ze strany státu, a to dokonce i s možností využití tzv. volavek – nastrčených zákazníků.
  • Prodlužuje se délka kontroly u motorek kategorie L – první kontrola po 6 letech a další po 4.
  • U traktorů s vyšší rychlostí než 40km/h se naopak zkracuje doba STK na 2 roky.
  • Nově také budou chodit zákazníkům upozornění na končící platnost STK, zatím pouze do datových schránek.
  • Zpřísňují se podmínky pro měření emisí a zejména pak pro funkce DPF (filtru pevných částic). Pokud vozidlo neprojde při emisní kontrole má majitel 30 dnů na nápravu a pokud tak neučiní, bude vyřazeno z provozu.
 
Ostatní novinky
  • Majáky pro integrovaný záchranný systém mohou být nově i červené kvůli lepší viditelnosti.
  • Nové světelné signály pro cyklisty.
  • Pokuty při kontrole Policie a nevyhovujícímu technickému stavu vozidla až do výše 100.000 Kč.
  • Budou vydávány nové registrační značky pro ekologická vozidla a elektromobily – tyto značky se budou na českých silnicích objevovat až od dubna 2019.
 
Co na to říkáte? Jsou tyto změny ve vašich očích pozitivní?
 

NESMRTELNÍ, aneb věk je pouze číslo

Máte pocit, že v pokročilém věku Vás už nic hezkého nečeká? Omyl! V každém věku lze být aktivní, pracovat či se věnovat svým koníčkům a zálibám. Kniha NESMRTELNÍ autora Miloše Zapletala přibližuje čtenářům aktivity mnoha známých osobností navzdory jejich pokročilému věku. Vybral si 43 slavných „mladých staříků“, jak je nazývá, jejichž průměrný věk je 86 let. V této knize najdete životní názory například Zdeňka Svěráka, Karla Gotta, Jiřiny Bohdalové, Jiřího Suchého, Milana Lasici, Václava Vorlíčka, Karla Schwarzenberga, Jana Saudka nebo olympijské vítězky Dany Zátopkové. Kniha NESMRTELNÍ, aneb Slavní mladí staříci je návodem těm, kteří si ve vyšším věku se stárnutím mnohdy nevědí rady.

NESMRTELNÍ, aneb věk je pouze číslo Když se řekne Miloš Zapletal, každý si bezesporu vybaví soutěž krásy Miss České republiky. Dříve redaktor, scénárista, dramaturg a manažer předních osobností české pop music se dnes věnuje především své Farmě Blaník. Jak se stát spisovatelem napadlo Miloše Zapletala, když se naučil psát už někdy mezi 8–9 lety. Napsal jsem takový legrační dětský románek a už jsem si myslel, že budu spisovatelem. Samozřejmě, že moje celoživotní dráha šla jinudy.   V posledních letech dělám spíš farmáře, ale díky mojí šikovné ženě a výbornému řediteli farmy mám méně starostí. Zamýšlel jsem se, co budu dělat a napadlo mě, že bych se mohl pokusit o psaní knížek. Nikoliv jako spisovatel, ale jako sepisovatel. Již jsem dělal na několika knížkách o Miss, o Manéži, o Bolku Polívkovi a teď jsem si vymyslel téma NESMRTELNÍ o starých lidech, známých osobnostech. Tyto rozhovory jsou o lidech, po nichž zůstane nějaké hmatatelné dílo - sochy, obrazy, knihy, hudba – v tom spatřuji jejich nesmrtelnost.“ Miloš Zapletal odkryl i pozadí vzniku knihy, kterou psal zhruba tři čtvrtě roku. „S každým jsem se sešel, povídal si 2-3 hodiny o tématech nesmrtelnosti, víře, hlavně o tom, co dělají, jak jsou aktivní, co plánují. Většinu rozhovorů jsme uskutečnili u nich doma.  Osobnosti jsem vybíral především podle svého uvážení, nebo mně někdo poradil, např. moje žena Hanka. Většinou jsem je našel, ale ne vždy se mně podařilo s nimi sejít. Například Zdeněk Mahler a Rajko Doleček mně předčasně zemřeli. Domlouval jsem se i s panem Formanem, tomu se do toho už nechtělo, protože byl nemocný.“
 
NESMRTELNÍ, aneb věk je pouze čísloSlavnostního křtu knihy, který se symbolicky koná ve Světový den seniorů, se zúčastnili kmotři Bolek Polívka, Marie Rottrová a Ladislav Špaček. Jan Čenský křest moderoval a Ondřej Gregor Brzobohatý, který zde zastoupil Nadaci Taťány Gregor Brzobohaté (Kuchařové) – Krása pomoci, té Miloš Zapletal věnuje 10 % z autorských honorářů a tantiém. Autor knihy zároveň pro nadaci, která pomáhá starým, opuštěným lidem získal sponzorské finanční prostředky. Mezi Nesmrtelnými a dalšími hosty, kteří se křtu zúčastnili, můžeme jmenovat Jiřího Suchého, Oldřicha Kaisera, Petra Nárožného, Jana Měšťáka, Libora Peška, Ivana Havla, Vadima Petrova, Pavla Pafka, Magdalenu Dietlovou, Lindu Wichterlovou (101 let!), Dášu Vokatou, Jana Pirka, Janu a Jiřího Adamcovi, Cyrila Höschla, Josefa Máru, Janu Štěpánkovou, Milana Heina a Gustava Opustila.
Své slovo ke knížce řekl jeden z kmotrů a dlouholetý kamarád autora Bolek Polívka: „Krásný starý člověk je umělecké dílo a Milošovi se v této knize podařilo shromáždit spoustu uměleckých děl.  Je to velmi vzácná sbírka, která je opravdu nezapomenutelná.“
 
V říjnu Miloši Zapletalovi vychází v nakladatelství Mladé fronty dokonce dvě knížky. Kromě knihy NESMRTELNÍ ještě knížka pro děti Báchorky Blanického rytíře. O čem kniha je, nám řekl sám autor. „Kniha je z oblasti, kde mám farmu. Je o tom, jak Blanický rytíř chodí kolem Blaníku a zažívá tam různé historky.“  Zapletal zároveň prozradil, že už teď chystá další knihu. „Teď píši knížku, která se bude jmenovat Za zády slavných. Ta je o zákulisí showbusinessu, o lidech, s nimiž jsem spolupracoval. Od Karla Kryla, přes Marii Rottrovou, Olympic, Michaela Kocába, samozřejmě některé missky, až po Bolka Polívku, Lucii Bílou a další.“

Knihu vydává nakladatelství Mladá fronta, má celkem 386 stran a prodejní cena činí 399 Kč.

Foto: Mladá fronta a. s. 
 

LEGENDA Dermacol Make-up cover – česká tradice, která bortí celosvětové hranice

Dermacol je legendární česká značka, která již více než půl století zdokonaluje pleť a pečuje o krásu žen. Její vznik se datuje do roku 1966, kdy ve Filmovém studiu Barrandov došlo ke spojení práce odborníků na filmový make-up a dermatologů° z Ústavu lékařské kosmetiky. Úspěch tohoto ryze českého produktu je neoddiskutovatelný což dokazuje i fakt, že za loňský rok ho bylo prodáno více než 3. 200. 000 ks a tak tvoří více než polovinu objemu produktů Dermacol vyvážených do zahraničí.

 LEGENDA Dermacol Make-up cover – česká tradice, která bortí celosvětové hraniceDermacol“, pojem, který se v tehdejším Československu stal synonymem pro make-up obecně.
Důvod, proč je Make-up Cover jedničkou ve své kategorii je prostý – byl a stále je jedinečný. Ve vlastnostech voděodolného a vysoce krycího make-upu. Dnes existuje již 16 odstínů a na dalších odstínech pro tmavší pleť se stale pracuje. Věděli jste, že jeho výroba stale probíhá v továrně v Brně, podle stejné receptury jako před lety a na stejném stroji – jedinou změnou je, že pigment se již nepřimíchává od oka ručně jako před lety a že licence na tento produkt byla v roce 1969 prodána až do Hollywoodu? Podíl na kráse tamních filmových hvězd, jejichž make-up musí být vždy dokonalý, má tak i Dermacol z Prahy. Nejen proto na něj spoléhají miliony žen na celém světě.

Make-up Cover je v padesátileté historii značky považován za nejúspěšnější produkt, který se v současnosti prodává již ve vice než 70ti zemích světa. Na trhu je dnes velké množství fejků – ale nikomu se za x let na trhu nepodařilo zkopírovat kvalitu produktu Make-up Cover…
Na speciální microsite Dermacol http://www.dermacolmake-upcover.com/cz najdete možnosti výběru vhodného odstínu pro make-up a ukázku jak rozpoznat fejk od pravého Make-up Coveru.

Jak to celé začalo se nám svěřila paní Olga Knoblochová, která stála u zrodu značky Dermacol:
„V roce 1965 k nám do ústavu přišla maminka s dítětem, které mělo v obličeji takzvaný oheň a bílé nepigmentové skvrny. Lasery jsme tenkrát neměli, tak čím skvrny překrýt?“ vzpomíná paní Olga. „Obrátili jsme se na pana inženýra Boublíka, který byl v té době vedoucím laboratoře pro vývoj a výrobu filmových líčidel ve Filmovém studiu Barrandov. Opravdu se pustil do výzkumu a po mnoha zkouškách a testech vznikl o rok později klinicky testovaný, vysoce krycí Dermacol Make-up Cover v deseti barevných odstínech. Název vyplynul logicky – nanáší se na kůži (derma) a bude barvit (color), tak vznikl název Dermacol. Ujal se tak, že byl ztotožňován se samotným slovem make-up. Mám radost, že jsem byla u zrodu značky a později i celé firmy Dermacol.“

Naše zkušenost:
S kolegyní zastáváme teorii, že nemůžeme doporučit nic, co bychom sami nevyzkoušely. A tak jsme se jaly jednoduchého testu. Dermacol Make-up Cover jsme použily ku příležitosti uvedení muzikálové premiéry, která si žádala společenské šaty. Cíle jsme stanovily dva: zakrýt 15ti centimetrovou pooperační jizvu na rameni a tetování na paži. Ač víme, že zkušení vizážisté dokážou s make-upem zázraky, rozhodly jsme se pro akci na vlastní pěst, protože jedině tak nás může produkt skutečně přesvědčit. 3-2-1 začínáme! Nanášíme podkladový krém, Make-up Cover a fixujeme pomocí sypkého pudru. Výsledek je neuvěřitelný! Oba nedostatky jsou pryč. Jak černá barva na kůži, tak i následek poranění v podobě jizvy. Dermacol Make-up Cover nám dodal sebevědomí a trvalo to pouhých pár minut.
 
                                 BENEFITY Dermacol Make-up Coveru:
                                          hustá a krémová textura
                                        bez konzervantů a parabenů
                                vysoký podíl pigmentů (více než 50%) LEGENDA Dermacol Make-up cover – česká tradice, která bortí celosvětové hranice
                              dokonalé krytí všech kožních nedostatků
                                  zanechává pleť hedvábně vláčnou
                                                    voděodolný
                                                 hypoalergenní
                                                bez kontervantů
                           VHODNÝ PRO VŠECHNY TYPY PLETI
                chrání před UV paprsky (OF 30) a povětrnostním vlivům
                                           klinicky testován
                    Kosmetika Dermacol není testována na zvířatech
 
Zbavte se kruhů pod očima, zakryjte akné, jizvičky, žilky či tetování.
 
Dermacol Make-up Cover – již tenká vrstva zakryje malé i velké nedokonalosti pleti. Vyzkoušejte jeho dlouhotrvající účinek na vlastní kůži!

Homosexualita v dějinách

Homosexualita, neboli vztahy mezi stejným pohlavím, se ve společnosti vyskytovaly odjakživa. Terminologického označení se jim však dostalo až kolem r. 1869, kdy byl termín použit maďarským doktorem Karoly Benkrtem, jako náhrada za dosud používané termíny „sodomie“ či „pederastie“.
 
Rozdíl v jednotlivých historických obdobích a kulturách spočívá tedy pouze v tom, do jaké míry byla nebo nebyla daná společnost heterosexuálně normativní. Informace o jednotlivých historických obdobích nám často chybí nebo jsou značně zkreslené heterosexuálními normami naší a západní kultury.  „S poměrně velkou jistotou můžeme tvrdit, že lidé se chovali jak heterosexuálně, tak homosexuálně ve všech dobách a kulturách, a že podíl lidí s homosexuálními a heterosexuálními dispozicemi se příliš nemění v souvislosti s rozmístěním „v čase a prostoru“.


Tolerance homosexuality se proměňovala a proměňuje dodnes. Pro bližší souvislosti je třeba Homosexualita v dějináchmalý historický exkurz:
  • V antickém Řecku byla homosexualita tolerována, v podstatě považována za běžnou. Nebylo výjimkou, že si starší muži vydržovali urozené mladíčky a poskytovali jim vzdělání a obživu. Oproti tomu v antickém Římě byla sice homosexualita tolerována a beztrestná, ale považována ze nehodnou pravého Římana (u vládců to ale nevadilo).
  • Zásadní změna přichází až s příchodem křesťanství, které sexualitu považuje za účelovou. Oním účelem byla reprodukce a to pouze v přijatelném vztahu, muž a žena, což z homosexuality učinilo čin nepřijatelný. Vzhledem k uzákonění křesťanského náboženství jako jediného náboženství se stal z homosexuality i trestný čin. Kromě trestnosti homosexuality byla také mnohými panovníky považována za původce různých zel a katastrof (císař Justinián ji považoval za příčinu moru, hladu a zemětřesení; Karel Veliký za příčinu nájezdu kobylek a sarančat). Trest smrti nebyl výjimkou v podstatě až do nástupu osvícenství, kdy byla považována už spíše za přestupek a trestána „pouze“ žalářem.
  • V Českých zemích dochází ke zmírnění trestnosti už za vlády Josefa II., který roku 1787 vydal Všeobecný zákoník o zločinech a trestech. Homosexualita je považována za přestupek a trestána žalářem, galejemi nebo tělesným trestem. Paradoxem je, že sama manželka Josefa II., Isabela Parmská, měla poměr s jeho mladší sestrou Marii Kristinou. Josef II., který Isabelu velmi miloval, neměl o skutečné orientaci své ženy ani tušení.  
  • Za vlády Františka II. byl roku 1796 vydán Západohaličský trestní zákoník, který byl rozšířen roku 1803 na území celé monarchie (vyjma Uher) a s určitými úpravami vydán pod názvem Zákoník a zločinech a těžkých policejních přestupcích. Styky mezi osobami stejného pohlaví jsou zde zahrnuty pod názvem smilstvo proti přírodě. Tento zákoník platil po novelizaci v roce 1852 na našem území až do roku 1950.
Homosexualita v dějinách
  • V roce 1895 proběhl proces s britským dramatikem Oscarem Wildem, který ač ženat, udržoval vztahy i s muži. Tím nejzásadnějším byl pro Wilda vztah s lordem Alfredem „Bosie“ Douglasem, synem markýze Queensberryho. Queensberrymu nebyl synův vztah s dramatikem po chuti, proto se pokusil na premiéře Wildovy hry, Jak je důležité míti Filipa, vyvolat skandál. Následný soudní proces se pak bohužel obrátil proti samotnému dramatikovi, Wilde byl odsouzen k dvěma letům vězení a nucených pracích pro přečin proti mravopočestnosti.
 
  • Nacistické Německo a Ernst Röhm. Člen NSDAP, velitel oddílů SA a Hitlerův blízký přítel, o kterém je známé, že se rád oddával milostným hrátkám v lázních a gay barech. Do jednotek SA přijímal muže nejen podle kvalifikace, ale i jejich orientace.  Tento fakt neunikl ani socialistickému plátku Münchner Post, který Röhmovi v cílené kampani pěkně zatopil, když otiskl titulky jako: „Teplé bratrstvo v hnědém domě“. Hitlerovi se nakonec přestalo kamarádovo chování líbit (nejen homosexuální, Röhm doufal i v sociální revoluci, SA je nekontrolovatelná a oddaná Röhmovi) a pod tlakem se rozhodne pro Röhmovo uvěznění a následný trest smrti. Je zvláštní, že NSDAP i Hitler veřejně vystupovali proti homosexuálům, ačkoliv mezi svými spolupracovníky jich měli mnoho.
Homosexualita v dějináchOd roku 1934 vznikají tzv. růžové seznamy, sloužící k evidenci homosexuálů nebo lidí podezřelých z homosexuality. Stejně jako byli Židé v koncentračních táborech označováni žlutou hvězdou, tak i homosexuálové měli své označení, růžový trojúhelník. Legislativní úpravy umožňují Hitlerovi, aby nežádoucí osoby a nepřátelé označil za homosexuály, odeslal je do koncentračního tábora, případně je nechal vykastrovat.
V r. 1961 vstupuje v platnost nový trestní zákoník, který ruší trestnost homosexuality a Československo se tak stává jedním z prvních států vyspělého světa, kde k dekriminalizaci homosexuality došlo.
 
  • Až do r. 1992 byla homosexualita na seznamu Mezinárodní klasifikace nemocí WHO. Za vlády minulého režimu nebylo dovoleno vydávat jakákoliv periodika či veřejně vystupovat na téma homosexuality, což mělo za důsledek nedostatečnou informovanost. Dokonce do konce 80. let platil i zákaz publikování stejnopohlavních seznamovacích inzerátů. Nízká informovanost se týkala také pohlavních chorob, hlavně HIV a prevence.
Homosexualita v dějináchPrvní informace o prevenci AIDS a homosexualitě se v mediích začaly vynořovat až s koncem 80. let. 1. 7. 1990 došlo k novelizaci zákona z r. 1961, který zrovnoprávňuje věkovou hranici pro heterosexuální a homosexuální styky na 15 let. Homosexualita se stává viditelným společenským jevem. Od konce 90. let jsou zakládány různé organizace, které by homosexuálům pomáhaly. Hlavní a nejvýznamnější organizací je SOHO, organizace zaměřující se hlavně na humanitární pomoc a prevenci proti AIDS. Homosexualita byla více medializována, což se promítlo do zvýšené informovanosti a dá se říct i k rostoucí toleranci společnosti, především mladé generace.
 
Závěrem už stačí jen říci, že homosexuálně orientovaní lidé mohou být rádi za dobou, v které žijí. Beze strachu, který museli prožívat generace před nimi, mohou žít relativně spokojený život….
O tom, jak se k homosexualitě staví dnešní společnost, jak je to s uzavíráním manželství, co je to registrované partnerství a zda je možná adopce dětí se dočtete BRZY v pokračování tohoto článku.
 
 
 

Na co jít do kina – 39. a 40. týden

Zajímají vás další novinky v českých filmech? Přinášíme vám je!


Hell Fest: Park hrůzy
Hell Fest
Horor USA, 2018

Režie: Gregory Plotkin
Hrají: Amy Forsyth, Regin Edwards, Christian James, Bex Taylor-Klaus, Roby Attal, Matt Mercurio.

Když si jdete užívat do parku hrůzy a pronásleduje vás skutečný zabiják, je velmi těžké přesvědčit ostatní, že se nejedná o součást programu.





 

Domestik
psychologický thriller
ČR / Slovensko, 2018, 117 min.

Režie: Adam Sedlák
Hrají: Tereza Hofová, Jiří Konvalinka, Miroslav Hanuš, Tomáš Bambušek.

Složitost života vrcholového sportovce - cyklisty vracejícího se po zranění a jeho ženy.






 


Toman
Drama 
ČR 2018, 145 min.

Režie: Ondřej Trojan
Hrají: Jiří Macháček, Kateřina Winterová, Kristýna Boková, Stanislav Majer, Marek Taclík, Roman Luknár, Lukáš Latinák, Marián Mitaš, Táňa Pauhofová, Lukáš Melník, Jaromír Dulava, Jiří Dvořák, Martin Finger, Aleš Procházka, Petr Vaněk, Václav Neužil, Miroslav Táborský, Radek Holub, Ondřej Malý, Jaroslav Plesl, Ady (Vladimír) Hajdu, Pavel Liška

Obchodník s osudy lidí. Filmové drama režiséra a producenta Ondřeje Trojana o vzestupu a pádu na pozadí doby, která dodnes ovlivňuje naše životy.
 

Odborný dohled nad výkladem snu
Komediální drama
ČR   2018,   79 min.

Režie: Pavel Göbl, 
Hrají: Vratislav Brabenec, Jozef Polievka, Jiří Vymětal, Nikol Fischerová, Laco Deczi, Jiří Lábus

Tři staří kamarádi – Muzikant, Zloděj a Cirkusák, bývalí spoluvězni z bolševického kriminálu, spolu po ovdovění žijí v domě na česko-německém pomezí.     





 
www.maccafe.cz
Provozovatel:
Getrun s.r.o.
Kaprova 42/14 11000 Praha 1
IČ: 24257753
DIČ: CZ24257753
MacCafe.cz
redakce@maccafe.cz
Getrun
(c) MacCafe.cz | realizace 3Nicom